Recenze

Hry o život: Síla vzdoru 2

Hry o život jsou fenoménem v žánru young adult a ve filmové podobě dominují ještě výraznější. Několik populární knihy na plátnech neuspěli, jiné se dočkaly více či méně úspěšných adaptací (Percy Jackson, Divergence, Labyrint), ale až na Harryho Pottera a upírský Twilight se s Hrami o život po finanční stránce nemohli vůbec srovnávat. Není divu, že i v tomto případě se studio rozhodlo těžit ze značky maximum a poslední díl trilogie rozdělilo na dvě samostatné filmy. Tak trochu na škodu.

Závěrečný knižní díl se od samého počátku ubírá trochu jiným směrem. První dva byly zčásti míry satirou a kritikou na reality show zasazenou do atraktivních kulis neutěšené budoucnosti. V nich se hlavní hrdinka jako obyvatelka jednoho z dvanácti krajů musí vypořádávat se zvráceným systémem nové společnosti a bojovat o život v arénách. Třetí díl radikálně mění poměry na šachovnici. Čtenář, respektive divák na konci Zkoušky ohněm zjistil, že třináctý kraj stále existuje a podílí se na vzpouře vůči Kapitolu. Katniss Everdeen “Dívka v ohni” se díky svému přirozenému vystupování, kterým nevědomky zažehla jiskru odboje, nedobrovolně stala symbolem naděje. Zatímco povstalci se z ní snaží za každou cenu udělat něco, čím není, Katniss otřesena předešlými událostmi, je odlišnou osobou jako v minulosti. A rozhodně nechce být žádným symbolem,

Závěrečná kniha je sice důstojným vyvrcholením ságy, ale zejména v první polovině trochu ztrácela dech. Z hlavní hrdinky se stala ne zcela labilní troska a děj se hýbal dopředu jen pozvolna. Na druhou stranu nabízela od začátku zajímavý boj na mediálním frontě mezi rebely a hlavním městem národa a navzdory pomalejšímu startu vrcholila více než adekvátní. Síla vzdoru 1 se mohla opřít jen o psychologickejší úvod a počátky revoluce. Nebylo to úplně málo, ale to hlavní chybělo. Ani finále logicky nenabídlo gradaci hodnou kvalit série a odrazilo se to i na celkovém přijetí. To se snaží napravit Síla vzdoru 2.

Děj začíná přesně tam, kde jsme skončili minule. Záchranná akce rebelů byla úspěšná, ale málokdo čekal, že Peeta poznamenán mučením a vymýváním mozku se pokusí zabít Katniss. Trojský kůň Kapitolu selhal a přestože výsledek nedopadl podle očekávání vítězky sedmdesátého čtvrtého ročníku Her, ve světle zdařilé infiltraci hlavního města to byla zanedbatelná maličkost. Naděje na pokoření systému ještě více vzrostla a finální útok je na dohled. Ten však Kapitol očekává a co nevidět se někteří možná znovu vrátí do arény, přímo v jeho ulicích. Snad naposledy …

SS_D146-43811.dng

Čtenáře jistě potěší, že film se v klíčových bodech věrně drží knihy, ale aniž by otrocky popisoval. Stoprocentně to ani nešlo, protože tvůrci se museli potýkat is nečekaným úmrtím Philipa Seymoura Hoffmana, jehož alespoň v jedné důležité scéně zaskočil Woody Harrelson. Menších odlišností je však více, za zmínku stojí i jedna nová postava – Antonius v podání Roberta Knepper, ačkoli její prostor byl v první části minimální (v druhé naneštěstí také, ale spojuje se s ním jedna zajímavá scéna). Zkušené scenáristické duo Danny Strong, Peter Craig a ostřílený režisér Francis Lawrence si s adaptovanou látkou každopádně poradili bez výraznějších problémů, jediné, co je limituje je právě předloha Suzanne Collinsové. Občas umí být až nečekaně silná a drsná a jsou chvíle, kdy dojde i na překvapivé momenty, či úmrtí, jindy by se dalo polemizovat, zda by scénář nemohl ubírat i zajímavějšími klikami. Vzpomeňme i nutné zlo v podobě epilogu. Ten už na stránkách nepůsobil ideální. Na druhou stranu, nedat fanouškům uzavření, které si po čtyřech letech zasloužili, by bylo asi horší.

Recenze filmu Hry o život: Síla vzdoru 2

Film je jinak natočen poměrně dospělo a výborná je i Howardova hudba přidávající na působivosti. I všichni herci odehrávají na dané ploše své maximum a rozpočet je vidět. Navzdory chvilkovým zaváhání tedy druhá část Síla vzdoru nabízí konstantně zajímavý zážitek. Jistě, sem-tam dojde na očekávané klišé, ale jinak Hry o život zase jednou a definitivně potvrzují, že dystopické kulisy nejsou jen záminkou pro tuctovou romanci, jak si někteří zpočátku mysleli. Tady jde o víc a krabička young adult je často zdárně narušována. Důležitou roli hraje i její zjevný politický odkaz. Suzanne Collinsová se naštěstí vykašlala na nesmyslné uspořádání světa, jako její kolegyně Veronica Roth při divergencí a místo toho přišla s něčím aktuálním i pro dnešní generaci. Všechny nuance nemusíte postřehnout napoprvé, ale na výsledku je to cítit.

Síla vzdoru 2 se vydařila. Kvalit nejlepší části, Zkoušky Ohněm, se dosáhnout nepodařilo a pokud nejste příznivcem ságy, váš názor na ni nezmění. Pokud jím jste, určitě si ji vychutnáte.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *