Recenze

Deadpool

Vzpomínáte si ještě na X-Men Origins: Wolverine a toho záporáka se zašitými ústy a vlastnostmi převzatými od ostatních mutantů? Tak to byl Deadpool. Že neměl téměř nic společného se svým komiksovým předobrazem, leželo skalním fanouškům velmi dlouho v žaludku. Jeho cesta k vlastnímu filmu byla komplikovaná, ale v roce 2014 unikla na internet kratší dva roky stará testovací scéna a bylo rozhodnuto. Kladné reakce přesvědčili studio 20th Century Fox a to mu dalo oficiálně zelenou.

Hned na úvod je třeba říci, že Deadpool je jiný. Neustále vám to dává najevo a to počínaje parodicky úvodní sekvencí, kde se nedočkáte reálných jmen herců a štábu, ale vtipných přirovnání typu: skuteční hrdinové, počítačově vytvořená postava, nebo idiot s vysokým honorářem. Oproti jiným komiksovým Blockbuster disponuje výrazně menším rozpočtem, ale současně vyšším ratingem. To znamená, že byste měli zbystřit pozornost, protože zdaleka nejde o běžnou sázku na jistotu. Vlastně ani nejde o typický blockbuster.

Wade Wilson je bývalý člen speciálních jednotek, který se zamiluje do luxusní prostitutky Vanessy. Po roce už plánují společnou budoucnost, jenže život má s ním jiné plány a nemilosrdně do něj zasáhne rakovina. O něco později je však Wadovi nabídnuta možnost zúčastnit se jakéhosi experimentu, který ho z ní může vyléčit a současně mu pomoci získat superschopnosti. Obojí se mu nakonec podaří, i když trochu jiným způsobem, než původně očekával. Zbývá znetvořený a touží se pomstít lidem, co ho zneužili. A možná se pokusí získat zpět i svou lásku.

Teď si asi řeknete, vždyť premisa zní skoro až tradičně. Je to tak, tu narušuje pouze nechronologickým vyprávěním zápletky. Pokud jste náhodou četli předlohu, tak víte, že dokáže být daleko více odtržena z řetězu. Čili ano, ve filmové verzi jde v zásadě o klasický příběh vzniku hrdinu, jakých jsme viděli mnoho a nemá vyloženě čím překvapit. Máme tu ústřední postavu a jeho lásku, nechybí ani jeho pomocník a děj směřuje bez výrazných zvratů ke konfrontaci s jeho nemesis. Jenže kromě toho je zmíněné předloze mimořádně věrný, což je někdy dobře a jindy o něco méně.

DEADPOOL

Deadpool především není superhrdina, ale antihrdina. Jakýmkoliv krabičkám se vzpírá a pokud i koná záslužnou činnost, činí tak čistě ze sobeckých pohnutek. Přitom neváhá do lidí vyprazdňovat zásobníky a porcovat jejich svými dvěma katana. A ještě to stíhá i ironicky komentovat. Pokud bych ho měl přirovnat k jiné komiksové postavě, jaká se kdy objevila na plátně, pravděpodobně by to byl Stanley Ipkiss z Masky s Jimem Carreym. Akorát mnohem drsnější, nekompromisnější, bláznivější a nakonec i pubertálnejší. Skutečně, Deadpool ze sebe souká pubertální humor v pravidelných intervalech a nezapomíná ani na bourání čtvrté stěny. Uvědomuje si totiž, že se nachází ve filmu, takže běžně mluví k divákům, utahuje si ze studia, vlastního univerza, dokonce i hlavního představitele Ryana Reynoldse. Různých meta narážiek je obrovské množství a napoprvé ani není možné všechny postřehnout. Platí to o to víc, že ​​místy si bere do úst i jména a pojmy známé spíše v zámoří a ani dobře přeložené titulky vždy nepomáhají. Ale to určitě není negativum!

Tím je spíše to, že při té neustálé kadenci hlášek, ve které je minimálně polovina opravdu vtipná, nezřídka střílí i slepými náboji. Pokusy o vtipy zkrátka nevycházejí pokaždé a občas je těch levných a samoúčelných komentářů zbytečně mnoho. Na druhou stranu, vtipnější supehrdinský film už tohoto roku určitě neuvidíte, to vám garantuji. Zřejmě ani krvavější. Samotný přitom přitom rating ždímá naplno, takže kromě R-kové akce se nevyhýbá ani nahotě.

Recenze filmu Deadpool

Při vší té jinakosti se mu ale podařila zajímavá věc. Stále působí jako plnohodnotná část univerza X-jmenovat, na které odkazuje i Xavierova akademií a dvěma dalšími postavami – těmi jsou Colossus známý z předešlých filmů a slibný nováček Negasonic Teenage Warhead. Pokud by se náhodou v budoucnu objevil po boku X-jmenovat, ať už jen v kratším CAME, působilo by to vlastně úplně přirozeně. Co se nepodařilo nové Fantastické čtyřce, zvládl tento upovídaný charakter na jednotku. Stojí za to ho vidět a je až neuvěřitelné, že ho takto suverénně zvládl celovečerní debutant Tim Miller.

PS: Vážně jste se dočetli až na konec této recenze? Nevěřím. Někdy se však vyplatí počkat si na konec. Pokud počkáte v kině do skončení závěrečných titulků, možná tam na vás čeká i nějaká humorná bonusová scéna. A možná ne. Přesvědčte se sami.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *